Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Intertextualita v díle Milana Kundery se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech v teoretické i praktické rovině. Tato práce se zabývá problematikou textu a vztahy mezi nimi, teorií románového žánru a jak na tuto problematiku nahlížejí čtyři významní teoretikové, Michail Bachtin, Julia Kristeva, Gerard Genette a Roland Barthes. U Kundery pak aplikuji stejné aspekty románu, které zkoumali Kristeva i Bachtin - román jako dialog, polyfonie či sokratovský dialog. Praktická část pak zkoumá samotné dílo Milana Kundery v intertextových vztazích a jeho přístup v literární teorii a teorii románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.